Vědci prokázali účinnost roušek. Záleží ale, kde a jak je nosíte

Nosit či nenosit roušky. Otázka, která posledních několik měsíců trápila řadu vědců a výzkumných týmů. Podle časopisu Nature se odborníci shodují, že roušky a respirátory prokazatelně snižují šanci nákazy viry. A to jak při kapénkovém, tak při aerosolovém přenosu. Účinnost však závisí i na tom, zda si lidé zakrývají obličej správně a ve vhodných chvílích.

Ačkoliv se během letošního jara objevovaly i z řad odborníků hlasy, které zpochybňovaly účinnost nošení roušek či respirátorů při první vlně pandemie koronaviru, po více než půl roce má věda víceméně jasno. Řada na sobě nezávislých výzkumů prokázala, že má smysl chránit si obličej pomocí látky či nanovláken.

Nedávno publikovaný výzkum popsaný mimo jiné v  článku Novinky.cz, ve kterém se spojili virologové a chemici, dokonce poukázal na význam roušek i při ochraně proti virům v aerosolech. Dosud se totiž věřilo, že hlavním způsobem přenosu virů jsou kapénky. A to i v případě COVID-19. Nyní ale vědci přišli s důkazy, že minimálně stejně významným způsobem šíření je aerosol, tedy částice menší než kapénky. Viry v aerosolové částici přitom díky své menší hmotnosti vydrží ve vzduchu delší dobu. Studie uvádí, že při teplotě 20 stupňů umí ve vzduchu přežít jednu až dvě hodiny. Pokud se tedy nechráníte například v dopravních prostředcích, můžete se teoreticky nakazit i od někoho, kdo jel stejným autobusem třeba hodinu před vámi.

Při jediném kýchnutí se do vzduchu dostane až milion virových částic

Na význam roušek upozornila i  studie amerického vládního Střediska pro kontrolu nemocí (CDC) z Arizony, kde počet případů lidí nakažených koronavirem klesl o 75 % poté, co tento americký stát nařídil povinnost nosit roušky při pohybu mezi jinými lidmi.

Odborníci se ale shodují také v tom, že efektivita roušek a respirátorů závisí na zvoleném materiálu, dostatečném těsnění i způsobu nošení. Při správném použití dokázaly částicové filtry s evropskou klasifikací FFP2 zachytit až 95 % aerosolových částic. Účinnost chirurgických roušek se pohybovala okolo 70 až 80 %. U látkových pak byla přibližně 50 procent. Stejně tak se ukázala ochrana úst a nosu důležitá při kapénkovém šíření.

Velkou výhodou nanovlákenných filtrů pak je, že prokazatelně fungují stejně dobře na obě strany. Kromě toho, že v případě nakažení chrání infikovaný člověk své okolí, chrání zdravý člověk při nádechu sebe. Nakažený člověk přitom vydechuje přibližně tisíc virových částic za minutu. Pokud zakašle nebo vyprskne, do vzduchu se dostane okolo sto tisíc virových částic. Pokud infekční člověk kýchne a není chráněn rouškou či respirátorem, do svého okolí naráz vypustí přibližně milion částic viru.

Pozor si dejte na délku nošení i správnou péči

• U bavlněných a chirurgických roušek klesá významně účinnost v čase. Je proto nutné je měnit už přibližně po hodině používání.
• U nanovlákenné roušky či šátku účinnost v čase neklesá. Je ale nutné je šetrně a správně po každém použití ošetřit. 
• U všech typů ochrany obličeje si pak musíte dát pozor především na správné nošení. Pokud rouška, respirátor nebo šátek správně nepřiléhají a nezakrývají ústa i nos, je jejich účinnost doslova zanedbatelná.
• Při ošetřování ochranných prostředků byste se měli řídit především doporučením výrobce. Obecně ale podle typu ochrany platí:
• jednorázové roušky -  údržba a opakované použití nedává smysl, jejich ochrana po hodině použití klesá natolik, že další používání je bezcenné
• bavlněné, textilní roušky - praní na vysoké teploty, případně žehlení pomůže jejich údržbě, jejich nízká účinnost se tím nijak nezvýší, ale ani více nesnižuje
• respirátory - dle pokynů výrobce
• šátky bez filtrů - stejně jako v případě textilních roušek
• šátky s filtry - ideální je použití dezinfekce určené na látky, případně přímo na filtry. Perte pouze podle doporučení od výrobce. Tato údržba ale většinou slouží k odstranění nečistot z textilu, nikoliv k dezinfekci filtru   
• Pokud k ošetření používáte dezinfekci, měla by mít, stejně jako ochranné filtry, certifikaci či testy na vhodnost použití na ochranné pomůcky či konkrétní materiály. Většina dezinfekcí není pro takové použití vhodná. Obsahují totiž agresivní chemické látky, které filtry poškozují nebo zanášejí. Hrozí také vdechování škodlivých chemikálií 

S ohledem na své zdraví i na životní prostředí zvažte používání takových ochranných prostředků, které můžete účinně používat opakovaně a které můžete ekologicky, šetrně a bezpečně dezinfikovat.